Nastal čas

 Jsem tvrdohlavá, svéhlavá a povětšinou jdu proti proudu. Nerada se nechávám do něčeho vmanipulovat, potřebuji na věci správný čas. a ten je teď.

Co že jsem to zase provedla? Vrátila jsem se k aktivitám, které by měly vést k tomu, abych vypadala zase jako člověk :-)


Jako předčasný dárek k narozeninám jsem dostala koloběžku. Ne ledajakou. Koloběžku s velkým předním kolem, kvalitním rámem a nosností 150kg (ne že bych to potřebovala, ale kdyby náhodou). Nemohla jsem se dočkat, až na ní vyrazím ven. Na zkušební jízdu jsem si vybrala okruh na stadionu, který mám naproti domu, není tam moc vidět (bála jsem se, že si rozbiju ústa) a nechodí tam moc lidí. Zkušebně jsem urazila 2,6km, napoprvé stačilo. Nic se mi nestalo a dokonce jsem se opravdu naučila střídat nohy po pěti odrazech. Další den se mnou vyrazil v podvečer Vojta na kole. to už jsem si troufla na cyklostezku a dokonce mírný terén v CHKO Radouč. Dohromady jsem vyrazila již 4x, najela necelých 19km a je super být chvíli bez dětí. Povětšinou mi stačí hodina. Nehoním kilometry, ale je pravda, že když jsem ujela 7,5km, byla jsem hrdá (a druhý den myslela, že nevstanu z postele). Také mě to po letech přivedlo zpět ještě i ke kolu, na kterém jsem po úpravě výšky sedla vyrazila dnes jako odpočinek. Strašně mě štve, že se mi z něj ztratil tachometr, protože myslím, že bych si mohla připsat jistých 5km, ne-li více.


Jestli si někdo myslí, že jízda na koloběžce nic není, velmi rychle bych jej vyvedla z omylu. Je to taková makačka, když vše řídíte vlastní vahou a silou, že to pochopí jen ti, co skutečně jezdí. Kolo je proti tomu naprostá brnkačka, ale zase asi na koloběžce se spálí kalorie za kratší vzdálenost.


No každopádně. Moc mě to baví. Doufám, že třeba po měsíci to bude znát na mém těle (vymlouvat se do konce života na břicho po dětech mi přijde blbé). Mám hodinu denně času bez dětí, kdy myslím jen na to, jak dojet domů :-D Můžu jezdit s Vojtou, pokud chce. A jako bonus jsem donutila svého muže nasednout na kolo po x letech a Vojtu vytáhl taky (doufám, že dosáhneme toho, že Vojta pochopí, že ho máme rádi a že ten čas je jeho).


Takže samá pozitiva. Do toho samozřejmě kromě tohoto ještě chůze s dětmi, což dá přinejmenším dalších 5km. to by bylo, aby ze mě do léta nebyla krásná holka do šatů :-D (na které jsem mimochodem dneska koupila krásný střih)...

Komentáře

  1. Hurá do terénu, šaty ať se povedou!

    OdpovědětVymazat
  2. Tynko - tak to je dobře, že jezdíš a je fajn, že jste zapojili i Vojtu.
    Také jsme jezdili s dětmi a pak s vnoučaty - těm už také nestačíme...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. On Vojta má kolo rád,ale asi bude raději jezdit se mnou, protože Honza dokáže najet mnohem víc kilometrů a víc ho utahá 🙂

      Vymazat
  3. To ti tedy chválím. My jsme s kluky jezdili v sobotu odpoledne nebo v neděli po okolí na kolách.Byly to pěkně prožité chvilky.Jen na okraj jsi krásná maminka, máš šikovné děti, bude to dobré. Pohlad je za mě, Vojtíška zvláště.♥♥♥♥♥

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Teď učíme Danika, s kolečky. Snad to letos zvládne na podzim i bez nich.
      Krásná maminka...moc se tak necítím, ale děkuji.

      Vymazat
  4. Vzala jsi to za dobrý konec. Za chvíli z tebe bude manekýnka a za tebou se bude táhnout na přibližovadlech celá spokojená zdatná rodina. Tak ať se vám daří ☺

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Aurélie

Brno

Nové Mlýny