Týnin blog

 Napadá mě to vlastně dost často. Jak se člověk stane bezdomovcem? Já bych řekla, že docela snadno. Jak kdy, jak kdo. Z pohledu nezúčastněné osoby mi přijde jednoduché s pomocí někoho se dostat zpět, ale zřejmě to tak snadné nebude. V našem městě je spousty bezdomovců. Jsou takoví, co jsou kromě špíny i zanedbaní, nevoní na půl kilometru a "živí" je jen chlast a možná zbytky. Takové nemám ráda a asi je moc nelituji, protože dělají jen výtržnosti a věčně jsou opilí. Jenže dneska jsem potkala jednoho, který byl celkem čerstvě oholený, měl světlé, celkem ještě nezašpiněné plátěné kalhoty a buď už jsem také ztratila čich, nebo nepáchnul. A vypadal střízlivě. Odhaduji, že je to celkem mladší muž. Možná, že kdyby mohl mít péči, bude mu klidně jen 40 let. Věděli jste, že v centru Naděje si musí nocleh platit? Ano, pár kč, ale řekněte mi, kde je ten bezdomovec vezme?! Údajně (to však nemám podložené) si musí za pár korun i to jejich oblečení koupit. To, které my dáváme zdarma čisté d

 Jsem člověk, který v životě vystřídal mnoho koníčků. U některých jsem zjistila, že to není nic pro mě (těch bylo ovšem málo), dost mi jich zbylo, ale ne už moc času na ně, některé jsem tak nějak odložila a některé nové si hýčkám. Za sebe bych řekla, že je fajn mít více zálib, které jdou střídat. Zaprvé se vám neomrzí, zadruhé ne vše jde dělat v každý čas. Ne všichni ovšem tento názor sdílí. Nejčastěji jsou to tedy muži, kterým se líbí pouze jejich koníčky, nikoliv ale koníčky jejich žen. Zaplaťbůh, tohle se mě netýká. Neříkám, že stíhám domácnost a děti na sto procent, ale tak jsem to prostě neměla nikdy. Můj muž si dle mého názoru nemá nač stěžovat. Málokdy nemá navařeno (tato situace nastává většinou pouze tehdy, když mi předem řekne, že pojede k mamince a nakonec nejede a já počítám s tím, že se tam nejen nají, ale i jídlo přiveze), provozně je vždy uklizeno (víte, co je provozní bordel? to jsou hračky všude, ale špína ne) a děti jsou zaopatřené vždycky. Nedůležité věci ale odsouvá