Šití - můj velký koníček
Kdo, mě sledoval již na minulém blogu, tak ví, že jsem v březnu začala koketovat s šitím na stroji. Poměrně rychle jsem se od roušek a polštářků dostala k šití vysněného oblečení pro děti a později i na sebe. Celkem beze strachu jsem zpočátku překonávala své vlastní výzvy v podobě toho, že jsem každý kousek šila něco jiného. Začala jsem tričky, tepláky, čepičkami, kloboučky a pokračovala k hlavnímu cíli, což byla mikina. Tu jsem již pokořila v dětské i dámské verzi a další metou byly šatičky. Teď už vím, že původní cíl byl lehoučký proti tomu, do čeho se bojím střihnout a to jsou softshelové kalhoty a někdy v budoucnu možná bunda. No momentálně mám v hlavě plán, který zatím realizuji pomaleji, než bych potřebovala a to je stejné oblečení pro celou rodinu na focení nás všech. Vize je, že všichni kluci, tedy i Honza budou mít stejná trika a kraťasy a my holky budeme mít ze stejné látky šaty. Takže Vám ukážu svoje pokroky. Momentálně mám zákaz kupovat jakékoliv nové látky, takže poctivě