Týnin blog

 Dávám slíbené fotky dětí i nás. Ač za pár let by jim to asi mohlo vadit, nicméně nejsou nijak závadné, takové nedávám nikam. Zároveň můžete vidět unikát našeho města. Chráněné sysly v jejich území. Zabydleli se před pár lety se svými koloniemi blízko panelových domů v chráněné lokalitě Radouč. Krmit se sice nesmí, nicméně mrkví ani slunečnicovými semeny jim myslím člověk neškodí (a obojí jsme dostali od lidí tam, sami to cíleně nenosíme). Ale záběry jsou z toho prostě krásné... Daniel, můj malý model ♥ Vojtík, Bětka, Daneček 

Trocha nových fotek mých víceméně úspěchů v šití. Předtím jsem tyhle kousky neuměla. Takže z novinek: legíny, boxerky, upravená mikina na zip pro Vojtu a ty modré kalhoty s autíčky jsou nový materiál, co jsem neznala (micropeach) v podstatě slabý šusťák, ale vydrží jemný déšť. A abyste neřekli, že jen šiju, mé dva pokusy o dort. První klasický krémový s koupenými pralinkami navrch a druhý mechový dort, co všem moc chutnal a doteď netuší, že základem receptu je špenát : Dort Vojtovi k svátku Legíny Bětušce Micropeach kalhoty do školky Tepláky, protože Dan vyrostl a neměl co na sebe 1.pokusné boxerky pro Vojtu Bettynka má dobrý vkus, její oblíbený kousek Letní verze spacího pytle Mechový dort, výborný a zvládne ho i antitalent jako já :-D Legínky ze zbytků, jsou tak šílené, až jsou hezké Na klobouček jsem pyšná, střih jsem dělala sama (vzorečky mi nejdou, to vypomohla kamarádka) Mikina na moje hubené dítě (a stejně je mu ještě volná :-( ) Druhé boxerky již dopadly lépe (esteticky, na noš

 Už jsem Vám minule psala, že se snažím mnohem víc hýbat a k tomuto účelu jsem dostala k dávno zapomenutému kolu i krásnou, velikou koloběžku. Koloběh je pohyb vcelku náročný. Co si neodšlapete, to nemáte. Tím chci říct, že setrvačností koloběžka až tak sama nejede, kolo ano. No nicméně pro mě proti kolu to začíná být dopravní prostředek bezpečný. Nechápu proč, ale z kola jsem už dvakrát sletěla a namlela si tak, že po druhém pádu mám z kola dost strach. A to můj "úraz" nebyl nikdy vážný, vždy jen kopa modřin a odřenin. Takže nyní preferuji koloběžku ještě víc a pokořila jsem svůj osobní rekord, což je jedna cesta 10km (pak jsem byla nepoužitelná ještě druhý den). Nejraději vyrážím sama, popřípadě s kamarádkou, nebo si s sebou beru Vojtu. Mám najeto na obojím dohromady úctyhodné množství kilometrů a přestože na mém těle to vizuálně znát není, tak psychicky jsem došla k závěru, že můžu zase začít nosit šaty. Prozatím nosím pod ně legíny, zase nemusím vyděsit půl města kolem že